GolfCzech.cz | Golfová škola | Etika na hřišti aneb Mulligan radí | Neberte se při golfu tak vážně

6.2.2008

Neberte se při golfu tak vážně

Je s podivem, že přestože je to jen hra, pro mnohé jedince je to zásadní životní problém. A to nemluvím jen o těch, kteří hází holemi, lámou hole atd. Ti jsou opravdu postižení duševní poruchou.

Golf jako každý jiný sport má svá pravidla a systémy hry. Tato pravidla byla sepsána po dlouhé době, kdy se hrálo na každém hřišti jinak a taktéž hráči se nemohli shodnout, zda toto je správně a toto ne. Odhaduji, že to trvalo bratru 50 až tisíc let. Ale protože mnoho lidí neumělo číst, civilizace nebyla postižena komunikační bouří a den sice trval stále stejně, ale pěšky se život nedal urychlit, bylo vlastně jedno, jak a jakým způsobem jedinci tlučou čímkoliv do čehokoliv, snažíce se to posunout o kus dál.

Naštěstí pak neznámý génius prohlásil, že je blbost snažit se něco někam dostat jen jednou ránou. A že by bylo dobré nejen pálit stylem „kdo dál kdo lépe“, ale také počítat rány k nějakému cíli. Ze znalosti lidské psychiky je jasné, že dotyčný mudrlant neustále prohrával, a tudíž se snažil přijít na něco, co by mu dopomohlo k alespoň jednomu vítězství.

Základ golfu jako hry byl položen. Historický okamžik, vpravdě něco jako výstup člověka na Měsíc.

A teď k té sebestřednosti a braní se vážně na golfu.

Každý nějak vypadáme, mnoho přes snahu plastických chirurgů nejde napravit. A nepomohou ani nějaké medikamenty. Protože to je v mozku a tam se málokdo může podívat, natož opravit.

Jsou lidé, kteří každý odpal zkoumají málem drobnohledem, rozvažují a dumají, jak poslat míček nejblíže k jamce. Poté, co tímto způsobem promarnili podstatnou část svého života, odpálí míček úplně někam jinam a začnou se hroutit s brebentěním, že to je náhoda a oni to opravdu umí.

Díky tomu si vzpomínám na jednu příhodu z Mnichova. V té době se zde prodávalo málo typů golfových vozíků a navíc jejich technologie byla v plenkách. A protože jsem v té době hrál převážně v Semilech, kde je to nahoru a dolů, poradil mi kamarád jediný typ trvanlivého golfového vozíku. Měl pravdu, mám ho dodnes.

I zašel jsem v Mnichově do obchodního domu Carstadt a chtěl ho koupit. V obrovské prodejně měli i simulátor a do plátna tam jako hluchý do vrat bušil jeden míček za druhým jeden Dojčland.

Když už mu ubývalo sil, svou perfektní němčinou „derdýdas“ jsem se zeptal, zda-li bych to nemohl také zkusit. Aniž by se ke mně otočil, podal mi štítivě hůl, drže ji dvěma prsty. Z výslovnosti poznal, že jsem auslendr a myslel si, co já mohu o golfu vědět, navíc jak se drží hůl a odpaluje míček.

A já s jedním próbešlágem jsem to trefil. Golfové božstvo stálo při mně. A jen tak mimochodem jsem ho přepálil asi o 50 metrů. To jste neviděli ten hukot. Ten německý dobrák ke mně přilétl a začal mi vysvětlovat, že tady se netrefil a venku hraje minimálně dobře jako já.

A o tom golf je. Vždyť je to šumafuk, jak daleko to kdo napálí, podstatnou je hra. Ale to ten Bundes Dojčland nepochopil a ani nikdy nepochopí. U nás jsou také podobní lidé, stejně jako všude jinde na celé zeměkouli.

Na závěr této části perlička čerstvá.

Erný Els (piš Ernie Els), světový špičkový hráč, nedávno na turnaji, kde byl hostitelem, vedl před poslední jamkou o dva údery. Drajv (piš drive) poslal doprostřed ferveje (piš fairway) a druhou ránou šel do grýnu (piš green). A výsledek – turnaj o ránu prohrál. A to je pan Někdo, velký a slavný „Big Ízy“ (piš Big Easy). Myslím si, že nemohl pak dlouho usnout, ale je to pryč a hrajeme dál. Protože golf milujeme. Právě proto.

3. Stejně se golf nikdy nenaučíte pořádně.

Památná věta, kterou pronesl malý velký muž českého golfu, pan prezident Hanuš Goldscheider. Bohužel už není mezi námi, ale tato věta mi bude stále znít v uších, patrně až do smrti.

Prý to řekl panu Jiřímu Kornovi a ten díky tomu, že je perfekcionista, se raději vrhl na biliár. Naštěstí, získal několik titulů mistra Evropy, a už se zase objevuje na hřištích.

Jsou to nesmírně moudrá slova vyjádřená co nejjednodušeji.

Proto by každý, kdo vstoupí na trávník golfového hřiště si je měl občas připomenout, aby nevypadal trapně, předstírajíce, že jeho mikrosvět, který se obklopil, je středem vesmíru.

Takže – nejen pěknou hru, ale hlavně si to UŽIJTE.

Ota Doležal

Tak – tím jsem dokončil peripetii zvanou glosování jen tak od pasu a nastanou nové časy. Jelikož od ledna budou platit nová pravidla, rozhodl jsem se pro ucelený seriál. Tudíž se máte na co těšit.

Do té doby se mějte fajn

Hodnocení lekce:
HvězdičkaHvězdičkaHvězdičkaHvězdičkaHvězdička 0,0/5

Uložte si do záložek na:

Pošli tuto stránku kamarádovi e-mailem! Google Linkuj jagg.cz asdf.sk Digg del.icio.us Ma.gnolia NewsVine Reddit SphereIt StumbleUpon Technorati co.mments Pownce Furl.net Yahoo Microsoft Live Favourites

Etika na hřišti aneb Mulligan radí

Hodnocení: 4,4/5
HvězdičkaHvězdičkaHvězdičkaHvězdičkaHvězdička


Komentáře

Nadpis příspěvku Jméno Čas
neberte se příliš vážně Petr Kubíček 24.1.2012 15:21

Archiv »

Přidat komentář »